|
|
Analýza příčin nezaměstnanosti mladých ve věku 15-24 let v EU v letech 2000-2015
Šulai, Michal ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých v zemích Evropské unie. Za účelem zjistit hlavní determinanty tohoto negativního fenoménu byl sestaven ekonometrický model založený na panelových datech. Zdrojový datový soubor, obsahující primárně data získaná z Eurostatu, pokrývá země EU-28 v časovém období mezi lety 2000-2014. Výsledky regrese naznačily, že nezaměstnanost mladých je ovlivňována především celkovým hospodářským vývojem ekonomik. Ekonomické zpomalení dopadá na nezaměstnanost mladých citlivěji než na nezaměstnanost v dospělé věkové kategorii. Dle výsledků modelu by pozitivní efekt na zaměstnanost mladých mělo mít snížení daní ze mzdy a omezení legislativní regulace minimální mzdy. Odborná literatura také naznačuje, že reformy školství směřující k efektivnějšímu a praktičtějšímu vzdělávacímu systému s prvky duálního vzdělávaní by rovněž měly hrát v potlačování nezaměstnanosti mladých pozitivní roli. Ekonometricky podložený důkaz tohoto tvrzení ovšem nalezen nebyl.
|
|
|
Empirická analýza Okunova zákona na Islandu
Zajíček, Zdeněk ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá empirickou analýzou Okunova zákona na Islandu. Je zde testována Okunova hypotéza o negativním vztahu reálného produktu a míry nezaměstnanosti na dvou verzích modelu, přírůstkové a gapové, s využitím OLS odhadů. Při odhadu gapové verze jsou navíc využity 2 filtrační metody, Hodrick-Prescottův a Baxter-Kingův filtr. U všech verzí se ukázal vztah mezi těmito veličinami jako slabý, ale hypotéza byla potvrzena. V další části je uplatněn stejný postup odhadů na datech Finska, pro porovnání koeficientů. U Finska se ukázal vztah veličin o něco slabší než na Islandu, ale stále u něj platí Okunova hypotéza. Poslední část je zaměřena na zjištění citlivosti reakcí míry nezaměstnanosti na změny v přidaných hodnotách jednotlivých sektorů na Islandu s využitím modelu produkčního přístupu. Tento model neposkytl průkazné výsledky z důvodu nedostatečných dat.
|
|
|
Analýza vztahů mezi růstem HDP a nezaměstnaností na případu ekonomik Polska a ČR po r.1989
Walach, Janusz ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi mírou nezaměstnanosti a růstem HDP v ČR a Polsku v období transformace ekonomik 1990--1998. Analyzuje empirický vztah mezi změnou produktu a změnou nezaměstnanosti, zvaný Okunovým zákonem. Práce vychází z teoretické části, kde je popsán pohled ekonomických škol na nezaměstnanost. Jako hlavní metoda zkoumání byla zvolena vzájemná komparace nezaměstnanosti, trhů práce a identifikace nejdůležitějších faktorů, které měly vliv na ekonomický vývoj a hodnotu míry nezaměstnanosti. Při formulovaní závěrů se potýká s problémem nepřesnosti statistických dat v transformačním období a extrémně rychle se měnících faktorů ovlivňujících přirozenou míru nezaměstnanosti i potenciálního produktu. Tyto nepřesnosti znemožňují jednoznačné potvrzení nebo vyvrácení platnosti Okunova zákona pro období transformace v ČR a Polsku.
|
host ::
RSS.